Akrostichy

Ačkoli se nebavíme,

Dost toho o sobě víme.

A přestože se máme rádi,

Máme vztah jak kamarádi.

(Adam Nováček, 7. A)

Jak pouliční lampy pláčou.

I když celý den jen stojí a svým časem marní,

Rozjasní se jejich život, až když andělé slunce za hory odnesou.

Když my to nechápem, pro jejich život je to ideální.

Ale jednou se i přes rozzáří, moji milí čtenáři.

(Jiří Kotala, 7. B)

Tak na tebe myslím zas,

nEpočítám už ani kolikrát.

Rychle buší mé srdce,

nEnech mě déle čekat na tebe.

Zle to bolí, vždyť to víš,

A kdy tě zas uvidím, mi nepovíš.

(Tereza Mekinová, 7. B)